Německá klasická filosofie

-18. století

- při vrcholu romantismu- dostává se i do filosofie (ne u Kanta)

Immanuel Kant

- 1724-1804

- narozen v Královci (Kaliningrad) - velké duchovní centrum své doby - žil tam celý život

- malý, slabý, ortopedická vada, silná vůle

-přísná životospráva- odpíral si věci, o kterých si myslel, že mu škodí

- pravidelné rituály - velmi na ně lpěl

- napsal mnoho textů(v němčině) - složité překlady

- systematický

- věnoval se gnoseologii a etice( a dalším)

gnoseologie

- jak člověk poznává?

  -> člověk používá smysly, ale v našem rozumu jsou uloženy důležité předpoklady toho, jak vnímáme svět

- předpoklady informaci pozmění ještě předtím, než s ni začne pracovat rozum

    - apriorní nazírací normy (apriori- něco před něčím, opakem je posteriori)

-konkrétně je to pro něj prostor a čas - považuje je za vlastnosti lidského rozumu, které vtiskává světu (nejsou mu vlastní)

   - na věci kolem nahlížíme vždy v časoprostoru(nelze se od toho oprostit)

- přirovnání ke žlutým brýlím, které nelze sundat

- rozum je aktivní ještě před tím, než začne zpracovávat informace- kopernikánský obrat

- člověk svým myšlením pozmění to, co vnímá

-> nemá to praktický dopad, ale z hlediska teorie poznání je to převratná myšlenka

-> existují dva světy- svět jevů- svět nahlížený skrz "žluté brýle" (člověkem)

    -svět věcí o sobě- bez zasazení do prostoru a času - nelze ho poznat

-> Kant se hlásí k agnosticismu(skutečný svět nelze poznat)

Etika

- člověk používá rozum i k tomu aby věděl, jak se chovat

- praktický rozum- je v něm cosi uloženo

- maximy - osobní zásady- platí pro konkrétního člověka, který si ho dal

- imperativy- pravidla která platí pro všechny

- hypotetické- platí za určitých podmínek (chceš-li se dožít vysokého věku, žij zdravě)

- kategorické - bezpodmínečné - pro všechny, za všech okolností

- mají ho v sobě všichni(ale ne všichni se jím řídí)

   - dvojí znění- "jednej tak, aby maxima tvé vůle mohla platit jako princip všeobecného

zákonodárství" (svědomí)

    - "jednej tak, aby ses choval k lidství, jak v osobě své, tak v osobě druhého,

            jako k účelu a nikdy jako k prostředku"

     - bere druhého (nebo sebe) jako rovnocenného, ne jako prostředek k

          dosažení cíle

Dílo:   Kritika teoretického rozumu

Kritika praktického rozumu - etická záležitost

Kritika soudnostizabývá se problematikou úsudků, logiky, soudů,… (vychází a navazuje na Aristotela)

- "Dvě věci naplňují mou mysli obdivem a úctou, vždy a znovu vzrůstajícím: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně."

- jak malý je člověk ve vesmíru a mravní zákon v člověku, který pozvedá jeho hodnotu jakožto inteligence

-> morálkou je člověk velký a výjimečný

Georg Wilhelm Fridrich Hegel

- 1770-1831

-vyučoval na prestižních univerzitách

-zadrhával se v řeči

-abstraktní náročná filosofie - přesto měl mnoho posluchačů

- zemřel na Choleru, přestože před ní prchal z města do města

- co je světová duše? (pojem, který se ve filosofii objevuje vlivem romantismu)

Dílo: Fenomenologie ducha - fenomén- jev který vidíme- vždy se za ním skrývá nějaká podstata

-> hledá podstatu ducha

- duch se vyvíjí se společností podle zákona dialektiky - přichází s tím Fichte - Hegel ji vysvětluje

Tři fáze : 1. teze

- opakují se pořád dokola