Stavba Země
- velikost- poloměr: 6378
povrch- 510 000 000 km2
- skládá se z několika navazujících vrstev - geosfér
Zemské jádro (nife)
- od 2900km
-vnitřní(tuhé) a vnější(polotekuté)
Zemský plášť
- vnitřní a vnější
- Astenosféra- 100km pod povrchem
- vrstva roztavených horniny - tlustá asi 80 km
- to co je nad ní- litosféra - kůra + vrchní část zemského plášťe
Litosféra
- "plave" na roztavených horninách Astenosféry
- je popraskaná - litosférické desky
- v prasklinách dochází k výlevu magmatu - sopečná činnost
- v místech výlevu vzniká nová zemská kůra
- výlevy způsobují odsouvání litosférických desek- riftové zóny - středoatlantský hřbet
- rychlost posunu- 10cm za rok
- pohyb od sebe- divergentní
- k sobě- konvergentní - dochází k podsouvání těžší desky
-subdukci- zanikání zemské kůry
- vznik sopek a hlubokooceánských příkopů
- dochází k deformaci- když jsou obě stejně těžké
- rovnoběžně vedle sebe- neutrální pohyb
Endogenní pochody- pocházejí z nitra Země
- zemětřesení, sopečná činnost, pohyby lit. Desek
Exogenní- člověk, zvířata, podnebí, sluneční záření, vítr
Zemětřesení- děj který provází pohyby litosférických desek
-Hypocentrum- po zemí
-Epicentrum- na povrchu- místo s největším účinkem zemětřesení
-Intenzita zemětřesení se měří na Richterově stupnici
Zemská Kůra
-pevninská a oceánská
Oceánská (Sima)
- souvislá- pokrývá celý povrch planety - tloušťka 6-8km
- hustota- 3g/cm3
- vrstva bazaltická(horniny vydřené ze zemského nitra) a na ní sedimentů (usazeniny)
Pevninská(Sial)
- nesouvislá- tvoří čepičky - tloušťka 30-70km
-hustota- 2,7 g/cm3
- bazaltická,granitická(přeměna hornin), sedimenty ,
Teorie o vzniku kontinentů a pohoří
A. Wegenerova teorie
- teorie kontinentálního driftu
- první kontinent- Pangea - byly to všechny dohromady - proto jsou stejné druhy na více místech
+ první oceán Pantaláza
- rozdělila se na dvě části- Laurasia Gondwana + oceán Tethys
- vlivem zemské rotace a zemské síly se jednotlivé kontinenty začaly stěhovat
- později byla jeho teorie upravena- hnacím momentem jsou děje v Astenosféře
Sopky: je místo na zemském povrchu, obvykle tvaru hory, kde roztavené magma vystupuje či vystupovalo z hlubin Země. Na Zemi se
obvykle vyskytují podél hranic litosférických desek a v takzvaných horkých skvrnách
z vylité lávy vznikají na povrchu lávové příkrovy
magmatický krb- v Astenosféře nebo nad ní
kráter=kaldera- zpátky propadlý vrchol sopky
- nelze li ho prorazit vznikaní dceřiné sopouchy
stratovulkány- mají mnoho malých kráterů
- např.: Etna
průvodní jevy sopečné činnosti:
výlevy magmatu, tsunami, zemětřesení, vývrh popela, vývrh sopečných pum(kamenů)
vývěr plynů- síra, oxidy
Orogeneze- vznik hor
- díky srážkám litosférických desek
- dojde li ke kolizi při konvergentním pohybu dojde k deformaci hornin- vrásnění
- na okrajích desek
- nejstarší části kontinentů, které nebyly vrásněny- štíty
- původní horniny byly překryty sedimenty
- např.: kanadský štít, baltský, australský, brazilský
Vrásnění:
1) zvlnění hornin- nejstarší u spodu, nové nahoře
- vrásový reliéf
- vršek vrásy antiklinála, prohlubeň- synklinála
- např.: švábský Jura
2)příkrovová- překocení vrásy
- horniny jsou různě prostřídány
- Alpy
3) zlomová= kerná- popraskání na kry- některé byly vyzdviženy
- vysunou li se dvě kolem jedné-> příkopová propadlina
- propadle-li se pod hladinu moře -> proláklina=deprese
- kryptodeprese- skrytá propadlina- Bajkal
-Assalská -155, Death Valley -88, katarská -138, Gran Bajo de San Julian-105
- nejhlubší místo- mrtvé moře -408
- zvedne-li se jedna mezi ostatními-> hrášť
- krušné hory, Karpaty
tvary zemského povrchu
- dělí se podle různých hledisek
1) podle nadmořské výšky
- do 200m.n.m. - nížina - polabská, severoněmecká,…
- mohou být i neúrodné
více než 200m.n.m.- vysočiny
2) podle relativní výšky- výškových rozdílů
- plocha 4x4 km-nejvyšší a nejnižší bod- podle rozdílu se rozděluje
- je-li rozdíl do 30m- rovina- západosibiřská, centrální roviny,
- je-li vysoko- je to náhorní plošina- Tibet, Dekán, Anatolská,
30-150m- pahorkatina- Jičínská
150-300- vrchovina- českomoravská
300-600- hornatina
600+ - velehornatina
Tvary zemského povrchu na dně oceánu
- šelf- sklon do 5° do hloubky 200m
- pevninský svah - prudce se svažuje
- pánve
- středooceánské hřbety
- hlubokooceánské příkopy- geosynklinály
Reliéf
-soubor neživých tvarů zemského povrchu
-výsledkem vzájemného působení vnitřních (endogenních) a vnějších (exogenních) sil
vnitřní síly: vycházejí z vnitra země, zvětšují výškové rozdíly na povrchu
- sopečná činnost, pohyb litosfer.desek (vznik pohoří, prolákliny,..), zemětřesení (tektonické – pohyb litosf.desek … vulkanické-vulkanická činnost … řítivá-často způsobení lidskou činností)
vnější síly: původ mimo planetu, zarovnávají povrch
- podnebí, organismy, činnost ledovce, činnost proudící vody, stojatá voda, člověk
- výsledkem: eroze (rozpad hornin, odnos), proces zvětrávání (první stádium při vzniku půdy)
-výsledný reliéf prochází několika stádii
a) stádium mladosti – příkré svahy, velké výškové rozdíly (Alpy, Himaláje)
b) stádium zrání – obrušování (Krkonoše)
c) stádium zralosti – výškové rozdíly jsou menší, zvlněný reliéf (sever Kanady, Východoevropská nížina)
Vnější síly
-působí ve třech fázích
a) eroze – rozrušování hornin vlivem mechanického působení vnějších činitelů
- z podnebí – změny teplot, sluneční záření
- zvětrávání – fyzikální – převládá ve studených a suchých oblastech (na horách)
- chemické – v oblastech teplých, velké množství vody (tropické oblasti – kolem
rovníku, monzunové oblasti, savany,..)
b) transport = přenos – vodou, větrem, pomocí organismů, ledovcem (morena)
c) akumulace = usazování = sedimentace
- výsledkem: delta, písečné duny
Exogenní procesy
a) svahové – projevy na povrchu
- přičinou zemská gravitace
- laviny (sněhové, kamenné), sesuvy půdy (zapříčeněno vodou)
+ láhár – (bahnotok) – po erupci sopky v zaledněných oblastech
Procesy způsobené erozí
Řeka- ronové rýhy, kaňony, koryta, peřeje, vodopády - horní tok
- meandry, delty, nivní terasy
úval- široké útolí
Vyvěračka- řeka která teče v podzemí a pak vyvěrá na zem
Říční pirátství
Působení v krasových oblastech
Vznik podzemních jeskyň a rýh na povrchu (škrapy)
Krápníky: stalagmity stalaktity a stalagnáty
Stojatá voda- narušuje břehy při přílivu a příboji- abraze= podemílání břehů
- tvořivá činnost- mechanickými procesy usazování vznikají útvary zvané kosy - z materiálů které přináší řek
- např. : kosa helská, viselská - poloostrovy
- vznik biogenních usazenin- ze zbytků rostlin
Procesy způsobené sněhem a ledem
- vytvoří údolí ve tvaru U = trog
- černý důl
-kar- prohlubenina nad sněžnou čarou od ledovce
- fjord- údolí vymodelovaná řekou vytékající z ledovce
- úzký dlouhý hluboký záliv - Norsko, Chile, Kamčatka, Kanada
- zarovnaní povrch- písčité nebo kamenité půdy
- vznik jezerních plošin- Karelská, Finská,…
- morénové valy
- bludné balvany
Procesy způsobené atmosférickými jevy
- eroze-rozrušení a odnos
- svědecké hory- jsou li odneseny jen měkčí horniny- selektivní horniny
- adršpašské skály
- písečné duny- vznikají větrem
- malé duny(vlnky)= barchany
Spraš- prach vyvátý z pouští
Procesy způsobené ogranismy
- živočichové- vznik atolů- korálové ostrovy - nízké, málo úrodné, mají lagunu(jezírko uprostřed)
- vznik ložisek ropy, uhlí, rašeliny
- rozdupání vegetačního krytu
- tvary vytvořené člověkem- antropogenní
- z těžby- odvaly a výsypky