Pedosféra
- půdní obal země
- pedogeografie - nauka o půdě
- půda= nejsvrchnější část zemského tělesa, která tvoří rozhraní mezi pevným zemským tělesem a
atmosférou
- je tvořena živou i neživou přírodou
- nejsvrchnější část(obdělávaná) 30-50 cm do hloubky = ornice
- bonita(kvalita) půdy-zvyšuje se meliorací - odvodnění, hnojivy
Vznik půdy: z tzv. matečné horniny(základ, skála) půdotvorným procesem jehož důležitou součástí je
zvětrávání a působení půdotvorných činitelů:
- půdotvorní činitelé- vlivy přeměňující skálu v půdu
- podnebí- změny teplot, sluneční záření, vítr, voda
- organismy- narušení kořeny, tlení ostatků, výkaly, rozhrabávání, kácení pralesů, hnojení,
- zeměpisná šířka, nadmořská výška, reliéf- prudkost a expozice svahů
- podzemní voda
- čas
- zvětrávání
- chemické– v oblastech teplých, velké množství vody (tropické oblasti – kolem
rovníku, monzunové oblasti, savany,..)
- fyzikální-– převládá ve studených a suchých oblastech (na horách)
složení půdy- pevná anorganická složka- zbytky matečné horniny
- kapalná anorganická složka- voda s rozpuštěnými minerálními látkami
- plynná anorganická- kyslík, dusík,...
- živá organická = edafon - zooedafon a fytoedafon
- mikroedafon a makroedafon
- neživá organická- humus
půdní horizonty
= vodorovné horizonty na svislém řezu
- A- humusová vrstva
A1- vylouhovaná
- B- obohacená- humusem
- nejspodnější-rozpadlá matečná hornina= matečný substrát
- na základě půdního horizontu rozlišujeme půdní typy
1. černozem- teplé oblasti mírného pásu s menším množstvím srážek
- vrstva humusu nasedá přímo na matený substrát
- původní vegetační kryt- stepi
- nejvýznamnější světové obilnice
- Maďarsko, Jižní Rusko, Kazachstán(pampy), severní Amerika(prérie), Polabí,
2. hnědozemě- lemují oblasti černozemí do vyšších nadmořských výšek
- menší množství humusu,
- v deštivějších oblastech
- nejčastější půdy v čr
- Západní Evropa- tam kde byly původně listnaté lesy
3. podzoly-v deštivých chladných oblastech(podhorské oblasti)- vymytý humus- šedá barva
-původní vegetační kryt- vápenatky
4. vápenatky- rendziny
- pod humusem je vápníková vrstva a pak matečná hornina
5. nivní půdy- dolní toky řek, záplavové oblasti
- mohou být úrodné- řeka přináší jemný materiál, který zúrodňuje půdu
6. glejové - na nepropustném podloží v horských údolích - vysoká hladina spodní vody
- neúrodné
7. laterity- vznikají procesem laterizace-proces chemického rozkladu za přítomnosti vody a tepla
-rovníkové oblasti- splavování a rozklad humusu do hlubších vrstev
- oblasti střídání sucha a dešťů- terra rosa - vypařování minerálních látek - na povrchu vytváří neúrodné vrstvy
- vypařování
8. permafrost-trvale zmrzlé půdy
- voda v něm je v pevném skupenství
- létě rozmrzá a vytváří bahno-> znemožňuje pohyb
Rozdělení půd
1) podle zrnitosti a fyzikálních vlastností
- získávají je z matečné horniny
- zrnitost- velikost částeček, které se v půdě nacházeíjí
- půdní druhy
- písčité- lehké, vzdušné, propustné(propouštějí humus do nižších vrstev :-( )-velká zrna
- nacházejí se v oblastech, kde dříve bylo moře
hlinité- středně těžké, optimální pro zemědělství
- drží vodu i látky
jílovité- těžké - maličká zrníčka
- nevhodné pro zemědělství
- nepropustné- bývají zamáčeny
- uměle se zkvalitňují přírodními hnojivy- hnůj
- extrémně jílovité- kaolin, keramické hlíny
spraše- půdy vzniklé na velice jemných částečkách z pouštních oblastí - doplňují minerální látky
- velmi úrodné
štěrkové, kamenité- na horách, neúrodné, málo humusu
přechodné- větší složka se uvádí jako druhá
2) podle využití
Nezemědělská půda- lesy, zastavěné oblasti, vodní ploch
zemědělská půda-orná, sady, chmelnice, vinice, louky, pastviny n